Začali jsme spolupracovat s Fakultou informačních technologií ČVUT a naší podpory se dočkali nejaktivnější studenti formou sponzorovaného členství ve vpsFree.cz.
Spolek vpsFree.cz potřebuje chytré lidi a chytří lidé zase potřebují prostředí pro své projekty. Kde jinde hledat takové lidi než na akademické půdě? Rozhodli jsme se proto vyzkoušet spolupráci s vysokou školou a kontaktovali jsme FIT ČVUT, kterou zastupoval Ing. Jan Žďárek, Ph.D.
Na začátku zimního semestru jsme přišli s konkrétním plánem: studenti předmětu Programování v shellu 1 (BI-PS1) dostanou šanci získat sponzorované členství ve vpsFree.cz, pokud splní konkrétní podmínky a dostanou se mezi nejlepší. Cílem bylo motivovat studenty a vybrat z nich ty, kteří mají nápad a chuť ho realizovat u nás.
Podmínkou bylo získání alespoň 50 % bodů z každého testu v rámci předmětu. Vybraní studenti pak sepsali, co by s virtuálním serverem dělali a jaký projekt by na něm rádi realizovali. Vedení sdružení pak projekty posoudilo a studentům nabídlo sponzorované členství trvající čtyři nebo šest měsíců. Po tu dobu mají studenti možnost plnohodnotně server využívat a spustit na něm své projekty. Poté bude výsledek individuálně vyhodnocen a studenti se stanou plnohodnotnými členy, případně jim bude sponzorované členství prodlouženo.
Nedávno bylo první kolo uzavřeno a své servery dostalo pět nadaných studentů FIT ČVUT:
- Josef Doležal
- Michal Hubatka
- Jaromír Mikušík
- Tomáš Sýkora
- Pavel Lučivňák
Všichni sponzorované členství přijali a začali servery využívat. Jeden student se dodatečně omluvil, že jeho projekt prošel velkou změnou a realizovat ho u nás nebude. Server přesto začal používat a stal se plnohodnotným členem vpsFree.cz.
Rozhovor se zástupcem FIT
Jan Žďárek nám poskytl krátký rozhovor o výsledcích současných studentů i o tom, jak je motivovat.
Jak je to s kvalitou studentů obecně? Je pravda, že má sestupnou
tendenci?
Je snadné shrnout řadu problémů do zkratky, že kvalita studentů upadá. Mimo jiné je to přesně v intencích klasického výroku, že dobře již bylo, takže je to dnes bráno jako obecně přijímaný fakt. Skutečnost je pochopitelně barvitější, ale složitější jen o malinko, stačí o tom chvíli vyprávět.
Na vysoké škole se pohybuji již nějakou dobu, i tak si ale pamatuji, jak jsem nastupoval a jak po prvním semestru polovina kolegů zmizela. Při pohledu zpět si tak uvědomuji, že studenti jsou pořád stejní. Přesto výše uvedený výrok není zcela nepravdivý. Podstatně se mění záběr studentů, tím myslím, že studium na vysoké škole již dávno není jen pro vysoce motivované lidi, ale zejména v technických oborech je často záležitostí podání přihlášky. Aby nedošlo k omylu, na naši fakultu je přijímána pouze polovina uchazečů.
Nastupující studenti splňují všechna formální kritéria, ale to, co rozhoduje, není úspěch ve Scio testech, státní maturitě, nebo přijímacím řízení, ale ve skutečném zájmu o obor a splnění základního předpokladu pro studium techniky: mít technické myšlení. Současní studenti si pochopitelně nijak zvlášť neváží skutečnosti, že mají k dispozici počítače v nejrůznějších formách. Berou je jako samozřejmý prostředek k různým činnostem. Jen menšina je ale ochotna se zabývat detaily, jak je to uvnitř uděláno, aby to fungovalo.
Jakmile se tedy ve škole začneme zabývat různými podrobnostmi, algoritmizací problémů počínaje a unixovými technologiemi konče, řadu studentů to skoro okamžitě přestává bavit, protože tyto věci jsou zcela odlišné od jejich dosavadní zkušenosti s počítačovou technikou. To, co jim popisujeme a vysvětlujeme, se pro ně ukazuje být vysoce abstraktní a nepochopitelné. Řada z nich navíc trpí pocitem, že si s počítači přeci velmi dobře rozumí, nechápou, proč jim předkládáme takové nezajímavé nesmysly, s nulovým vztahem k tomu, co ve skutečnosti chtějí dělat.
Tito lidé jsou pak z naší strany poměrně pracně tlačeni ke změně uvažování, ale ne vždy se to podaří. Chyby, jež při řešení problémů dělají, a způsob, jak problémy zkoušejí řešit, případně jak reagují na potíže, i mne nakonec často vede k popisu zažívané reality slovy, že kvalita jde dolů.
To je však opravdu jen hrubé zjednodušení. V každém ročníku je určitý, na počtu přijatých v zásadě nezávislý, počet lidí velmi schopných. Ti navíc díky dostupným technologiím mají docela dobré znalosti. Sice často bez širšího kontextu, ale použitelné pro další vzdělávání. Pokud této skupině studentů nechybí píle a ochota připustit si, že je stále ještě možné se něco nového naučit, jejich studium je pak bezproblémové. Pro učitele je tak nejtěžší odolat tlaku většiny, která si špatně zvolila obor, a jednak tlačí na snižování všech možných kritérií hodnocení, jednak čerpá čas učitelů na řešení marginálních problémů. O to méně se pak dostává času na ty schopné s předpoklady ke studiu oboru.
Co studentům chybí? Motivace, chuť, prostředky?
Mám dojem, že největší deficit může být v ochotě připustit si, že zažitý způsob používání počítačové techniky nemusí být jediný správný a možný. Že je potřeba důkladně porozumět detailům, aby na nich šlo stavět větší celky, které se nerozsypou.
Ano, motivace a chuť jsou důležité, ale znovu zmíním i technický přístup k věci, tedy přirozenou snahu rozumět funkčnosti věcí do detailu. K tomu se člověk může donutit, ale na výsledcích je to pak přesto poznat.
Chybějící motivace je patrná zejména v menších odborných kurzech, kde se dá se studenty pracovat a hovořit již individuálně. Živě si vzpomínám, jak jsme v době našich studií v podobných kurzech doslova hltali každé slovo. Dnes učitel musí prosit, aby se studenti alespoň trochu podívali na dostupné materiály. Vzhledem k tomu, jak pracně jsme se k informacím dostávali jako studenti my, je toto asi jediná věc, která mě na současných studentech skutečně mrzí.
Může něco přinést pozitivní motivace?
V to doufám, do spolupráce s vpsFree.cz jsem šel právě z toho důvodu. Studentům s hlubším zájmem to může pomoci k dalšímu samostatnému rozvoji.
Jak na vás působí ti ocenění studenti? Myslíte, že mají lepší startovní pozici než ostatní?
O tom není pochyb, už jen to, že projevili chuť něco zkoušet v reálném provozu poukazuje na to, že mají zájem. Moje předchozí myšlenky snad podpoří fakt, že se kvalifikovaly přes dvě stovky studentů, zájem ale projevili jen jednotlivci.
Samotné projekty jsou různé. Kvalifikovali se jak opravdoví studenti prvního ročníku, tak studenti z ročníků vyšších, kteří byli nuceni předmět opakovat. Každý jednotlivec je tedy individuální svými zkušenostmi i zaměřením a bude zajímavé se za rok znovu sejít a probrat, jak který projekt dopadl.
Na závěr chci vpsFree.cz ještě jednou veřejně poděkovat za vstřícnost a možnost studentům nabídnout něco víc, než jen ty „nezajímavé“ znalosti.
Gratulujume oceněným studentům a děkujeme Fakultě informačních technologií ČVUT, zastoupenou panem Žďárkem, za slibně se rozvíjející spolupráci.